Chorvatsko opět nezklamalo

Mým zvykem bývá děkovat žákům a hodnotit je až v závěru článku. Píši často o tom, jak byli fajn, bezproblémoví a jak nám s nimi čas pěkně plynul. Letos udělám výjimku a než začnu psát o sportovním kurzu v Chorvatsku ze začátku září jako takovém, musím žáky vyzdvihnout hned na začátku. Nejen že sportovní kurz brali opravdu jako sportovní, v ničem se nesnažili ulevit a do všeho šli tak, jak by sportovec měl, ale navíc se dobrovolně a nad rámec pouštěli do extra turnajů, fandili si, pomáhali nám, vyučujícím/rozhodčím, prostě byli naší pravou rukou a nám odměnou. Protože na jejich sportovní výkony bylo často radost pohledět, pro nás tělocvikáře je toto velké zadostiučinění a radost. 

Tradičně jsme rozehráli turnaj v plážovém volejbalu trojic, turnaj v tenisové čtyřhře, ale velkým překvapení byl obrovský zájem o tenisovou dvouhru. Turnaje byly kvalitní i přes to, že většina držela raketu poprvé v ruce, ale nadšení a chuť dokážou ve výsledku divy. Nohejbalový turnaj na pláži byl sice spíše k pousmání nad předvedenými výkony, ale o to větší legrací a zábavou. Duatlon a orientační běh po městečku Sveti Filip i Jakov již jsou také tradicí, netradiční sporty, basketbal na pláži, večerní cvičení tabata, výlet na in-line bruslích či výukový taneční večer zase zpestřením. A moře bylo krásné, osvěžující, čisté, letos s rekordním úlovkem jehliček od mořských ježků, pokoj učitelů se tak často měnil na operační sál. 

Letos nás malinko zradilo počasí, především při celodenním výletu lodí do NP Kornati, ale delfíni se ukázali alespoň na krátký moment i ve velkých vlnách a silném větru. Pobyt jsme kvůli dešti a bouřím museli ukončit o něco dříve a nedošlo tak na prohlídku Zadaru, ale i přesto myslím, že celý program byl bohatý, žákům se líbil a i mimo sportování a povinnou náplň si ho užili naplno.  

Zuzana Dvořáková