Program Mobility – Chorvatsko 18.–23. září 2022

Netušili jsme, co můžeme od takového programu očekávat. Proto bylo v den odjezdu v autobusu cítit napětí mísené s očekáváním. Ale hned poté, co se všichni účastníci zájezdu (do posledního) nalodili na palubu našeho autokaru, veškeré možné negativní myšlenky rozpustil náš budoucí průvodce, překladatel, organizátor všeho a bavič v jedné osobě Roman Grossman. Díky svému fluidu a dalším kouzlům se mu podařilo navodit mezi aktéry pohodovou atmosféru, která vydržela po celý čas naší chorvatské mise. 

První den jsme ráno vyrazili na štaci do Srednja škola Mate Balote v Poreči. 

Zemědělská škola je dnes nedílnou součástí ojedinělé instituce Mate Balote High School Poreč, do které patří ekonomická škola, obchodní škola a gymnázium (všeobecné i jazykové).  

Zde se nás ujal pan ředitel Bronić Krešimir, který nám ve své vyčerpávající prezentaci osvětlil vše o školství v Chorvatsku a poté nám představil svouškolu. Následovala část s dotazy a poté ochutnávka místních produktů, které tvoří profesoři se studenty přímo při výuce (olivový olej, víno a různé cukrovinky). Nakonec jsme rádi přijali pozvání na prohlídku historického centra města Poreč s místní průvodkyní. 

Druhý den jsme navštívili opět nedalekou Turističko Ugostiteljska školu Antona Štifánića v Poreči zaměřenou na turismus a hotelnictví. Zde jsme mohli opět načerpat informace v prezentacích nejen paní ředitelky Tatjany Gulić Pisarević, ale také od dalších profesorů a učitelů odborných předmětů. Mimo informací o škole jsme měli možnost se naučit dekantaci červeného vína a také výrobě místního typického sladkého pečiva, které je podobné našim "božím milostem“. 

Třetího dne jsme vyjeli do Puly, největšího města na jihu poloostrova Istrie. Tady jsme navštívili Školu za turizam, ugostiteljstvo i trgovinu (cestovního ruchu, pohostinství a obchodu). Zde nás přivítala paní ředitelka Orhideja Petković a poté se nás ujali další profesoři a studenti, kteří nám pověděli spoustu informací a zajímavostí o škole a městu Pula a rovněž nám ukázali výrobu sladkého želatinového dezertu a míchání různých koktejlů. Přijali jsme také pozvání na prohlídku města, kterým nás provázeli přímo šikovní studenti této školy. 

Čtvrtý den jsme navštívili školu Strukovna Eugena Kumicica v Rovinji, kde se studenti též připravují na práci v cestovním ruchu, hotelnictví, gastronomii atd. Zde jsme byli opět vřele přijati místními pedagogy. Dostalo se nám informací o školství, škole a dostalo se i na praktické ukázky výuky a ochutnávky místních specialit tekutých i jedlých. 

Poslední den jsme se ještě jednou vrátili na Zemědělskou školu Mate Balote v Poreči, kde jsme se tentokrát zúčastnili praktické výuky na zahradách. Zde na nás čekaly pole, skleníky, orba, olivovníky, vinohrad a spousta informací o všem, co nás zajímalo. 

Chorvati na Istrii se k nám chovali bez výjimky velice přátelsky a cítili jsme se téměř jako doma. Co se týká školství, ve většině se podobá tomu našemu. Rozdíly, které jsme nejvíce vnímali, se týkaly především větších kompetencí tamějšího ministerstva školství vůči jednotlivým školám a další odlišnosti byly dané i geografickou polohou Chorvatska (moře, teplo, turismus, gastronomie atd.). Překvapila nás absence tělesné výchovy v základním pedagogickém plánu škol. Školy také nedisponovaly vlastní jídelnou, kde by se mohli žáci kvalitně stravovat. Největší rozdíl jsme cítili v celkové atmosféře na všech školách. Např. co se týká vztahů učitelé a žáci, nepřítomnosti nějakého napětí, nadřazenosti a naopak všudypřítomné „přímořské pohody“. Úspěch našich návštěv potvrdil zájem na chorvatských školách o navázání přátelství a dlouhodobé spolupráce s našimi školami. Předávání informací, pomoc, změna prostředí, navázání přátelství, všeobecný rozhled… toho všeho se nám dostalo vrchovatě a program splnil svůj účel.  

Děkujeme! 

Petr Mejsnar a Roman Kroka