Zhruba šedesát studentů naší školy se na konci března vydalo na poznávací zájezd do nádherného Toskánska. Po veškerém zařizování a následné předodjezdové kontrole u autobusu jsme se nalodili a vydali na cestu přes Německo a Rakousko až do Itálie. První zastávkou byla renesanční Florencie, která nás přivítala celodenním deštěm. My jsme si ale naši první návštěvu pravého italského města nenechali zkazit a vydali se ho prozkoumat. Zaujala nás nádherná renesanční a gotická architektura a my jsme si tak mohli jen představovat, kudy asi kráčel Brunelleschi nebo Alighieri. Florencie ke konci dne přeci jen ukázala svoji milosrdnější slunnou tvář a my jsme si tak mohli poslední dvě hodiny užít v objetí slunečních paprsků. Druhý den nás čekala pravá „tour de Italy“. Vyjeli jsme ráno a navštívili další z klenotů Toskánska – Siennu, San Gimignano a večer jsme náš trip zakončili v Pise. Poslední den jsme vyrazili do národního parku Cinque Terre. Malá městečka na pobřeží moře nás uchvátila svou útulností a architekturou. Díky mikroklima, které v této oblasti panuje, se zde pěstují hlavně citrony a pomeranče, které neodolatelně voněly a jejich vůně se nedala srovnat s těmi kupovanými. Po návštěvě posledního z těchto pěti městeček jsme se vydali k autobusu a následoval noční přejezd zpět do Přelouče.
Každý si ze zájezdu odvezl přesně to, co potřeboval. Někdo se nechal uchvátit architekturou, někdo obdivoval renesanční a barokní umění, jiní zase poznávali krásy italské kuchyně a někdo se jen tak toulal a nasával místní atmosféru. Nutno říci, že i když se o Italech říká, že jsou divocí, temperamentní, tak jsme poznali i jejich druhou stránku, kdy mají na vše dostatek času a užívají si svoji siestu.
Za sebe bych rád poděkoval naší průvodkyni Rebece, která se o nás skvěle starala. Další poděkování patří našim studentům, kteří se chovali ukázkově a nedávali si ananas na pizzu, ani cappuccino po obědě a netrhali žádné pomeranče ani citrony. Doufám, že se brzy vydáme na další zájezd opět v takové skvělé partě.
Lukáš Lázňovský, Eva Kroft, Lenka Šporková